Má váš web v pořádku své „základní životní funkce“? Jak Google hodnotí uživatelskou spokojenost

Kterak Google hodnotí kvalitu a relevanci webů pro uživatele, to je trochu jaderná fyzika. Do hry vstupují řady faktorů a algoritmus se pozměňuje každou chvíli. Tvůrci webových stránek se nenudí: pořád je co upravovat, pořád je prostor k tomu učinit stránky přehlednější, obsahově zajímavější, zkrátka atraktivnější pro cílovou skupinu.

Nejen obsah, také UX si zasluhuje pozornost

V květnu 2020 Google ohlásil, že pracuje na nových hodnotících signálech vycházejících z uživatelského zážitku a ty se promítnou do rankingu webových stránek. Jde o koncept nazvaný Core Web Vitals (česky: základní životní funkce). Uživatelský zážitek v případě prohlížení webu ovlivňují především rychlost načítání, bezpečnost při procházení a samozřejmě také použitelnost pro čtení na mobilním telefonu.

Znamená to, že se ocitáme zcela mimo sféru tradičních hodnotících signálů, které vychází z obsahu jako takového. Obsah nadále zůstává králem, takže vhodně podané informace v podobě textů, obrázků a videí stále mají klíčovou důležitost. Tentokrát se ale Google snaží více zdůraznit to, jak příjemné je trávit čas na webových stránkách – zvláště když se uživatel nemusí zdržovat s neúnosným načítáním obsahu. Všichni asi víme, co jsou ty největší překážky: reklamy, vyskakovací okna a další vizuální „chuťovky“…

Tři metriky pro posouzení rychlosti

Core Web Vitals se skládají ze tří podmnožin.

1. Largest contentful paint (LCP) – jednoduše: jak rychle se stránka načítá? Jak dlouho to trvá, než se na stránce objeví největší obrázek nebo video?
2. Cumulative layout shift (CLS) – jaká je vizuální stabilita? Představte si klasickou situaci, kdy si načtete stránku na mobilním telefonu, chcete kliknout na některou ikonku nebo tlačítko, jenže v poslední vteřině stránka „uskočí“ a tím nakonec kliknete na něco úplně jiného. Tím se uživatelský zážitek výrazně zhoršuje (i když mnozí uživatelé v těchto situacích nepřemýšlí nad tím, že je web nefunkční, naopak vyčiní sami sobě, že jsou přespříliš horliví…)
3. First input delay (FID) – kdy stránka začíná být interaktivní? Za jak dlouho po kliknutí na tlačítko nebo na ikonku stránka provede zadanou úlohu?

Jak velkou změnu Core Web Vitals představují?

Jsou pro vás výše uvedené informace naprostou novinkou? Pak vězte, že ohlášené změny v algoritmu už jsou v platnosti. Nejdříve začaly promlouvat do řazení stránek na mobilních zařízení, od února roku 2022 jsou Core Web Vitals součástí Google metrik i na desktopech.

A o jakou změnu jde? Na první pohled to až tak velká revoluce není. Jak již bylo řečeno, hodnotících faktorů je hodně a jedna nová metrika navíc se zdá být kapkou v moři.

Jenže… v dnešním vysoce konkurenčním prostředí, kdy firmy i jednotlivci věnují vývoji webových stránek velkou péči, kdy dbají na správnou strukturu a design, originalitu a aktuálnost obsahu, na kvalitní SEO a nezřídka i dobrou propagaci prostřednictvím internetového marketingu, může jít o rozhodující moment. Pozitivní uživatelský zážitek může pomoci stránkám k lepšímu rankingu.

Jak postupovat při optimalizaci Core Web Vitals?

Jsou tři hlavní oblasti, do nichž se můžete ponořit. Jde o zvýšení výkonu serveru, optimalizaci obrázků a optimalizaci zdrojového kódu.

Zvýšení výkonu serveru

Dobré servery nerostou na stromě. A když využíváte sdílený server, často musíte čelit tomu, že výkonnost hapruje. Mezi doporučované techniky patří virtualizace, kdy se fyzický server rozdělí na více virtuálních serverů prostřednictvím softwaru. Virtuální servery jsou pak unikátní a mohou využívat nezávisle své vlastní operační systémy. Někteří správci webových stránek využívají takzvané Content Delivery Network (CDN). Většina webového provozu je dnes obsluhována prostřednictvím právě této skupiny serverů distribuované geograficky po různých místech světa – včetně Facebooku, Youtubu nebo například Amazonu. Princip je ten, že stránka není umístěna na jednom serveru, ale na několika či na mnoha. Koncový uživatel stahuje stránku ze serveru, který je mu nejblíže.

Optimalizace obrázků

Hlavní je nepřidávat na stránky obrázky zbytečně velké a s příliš velkým datovým objemem. Důležitou roli hraje formát. Nově je doporučován formát WebP, který má širokou podporu napříč různými webovými prohlížeči. Lze využít technologického řešení, kdy na web nahrajete dva formáty obrázků („klasický“ PNG/JPEG/Gif a „nový“ WebP, například ve WordPressu pomocí pluginu Imagify) a necháte systém, aby automaticky rozpoznal, z jakého prohlížeče se připojuje uživatel, aby mu podle toho nabídl obrázek v příslušném formátu.

Optimalizace zdrojového kódu

Záleží samozřejmě na systému, na jakém web funguje. Především je řeč o optimalizaci javascriptu, HTML, CSS či databází. Je třeba odstranit nepoužívané jazyky, promazat zbytečné údaje z databáze, odstranit zdroje blokující vykreslení a podobně.

Lukáš Karas

PR & Content Manager